Základní škola Jihlava, Havlíčkova 71,
příspěvková organizace
Pohodová tvořivá škola
diar

5. r. - tř. učitelka Alena Tkadlečková

 IMG_4777.JPG         IMG_4778.JPG

 Loď páté třídy

Vyplouváme do pátého společného roku. Těšíme se na nová dobrodružství a rozšíření obzorů, doufáme v příznivý vítr a podporu blízkých i vzdálených přátel naší lodi!

            září.png

 

 

 

Vzpomínání na čtvrtý rok (červen)

V červnu nás čekala už tradiční vernisáž. Procházeli jsme v ní s českým lvem a pomocí slavných obrazů českých malířů českými dějinami. Obrazy jsme malovali, přemýšleli o nich, vciťovali se a psali o nich, potom jsme se převlékli do postav na obrazech, vyfotili se a na vernisáži obrazy obživly. Pod buk u altánu přišla spousta rodičů, přátel, hostů a atmosféra byla výborná. Hrálo se, smálo, zpívalo, povídalo, originálně sportovalo (díky Marku Jungrovi)... V červnu jsme prožili také výlet Vysočinou a stanování v Horních Dubenkách. Stavění a balení stanů jsme trénovali už na hřišti školy, takže u dubeneckého kostela nám to pak celkem šlo. Už víme, kde pramení Jihlava, jak vypadá vysočinský Stonehenge, Krvavý rybník, hřbitov o půlnoci a průzračná voda v lomu v Horní Cerekvi. Počasí nám přálo i na výpravě s mapou na kolách, při níž jsme projížděli Jihlavu ze všech světových stran, a stejně tak i v Herolticích (díky za pozvání, Jendriskovi!), z kterých si po exkurzi v balírně brambor každý odnášel 3 kg čerstvých brambor. Naši třídu  v červnu navštívili dva vzácní hosté: Eva Bystrianská (grafička a autorka filmu o Jihlavě) a David Rittich (hokejový brankář v NHL a reprezentaci). Zahrnuli jsme je otázkami a díky jejich otevřenosti a vstřícnosti máme kromě autogramů vhled do jejich práce i životů. Umění diskuze nás ještě v závěru roku bude učit supervizorka (a maminka Šimona) Martina Přibylová. Ještě si zasportujeme, zatvoříme (s Klárou Šlajsovou), uklidíme, rozdáme vysvědčení, červené Zápisníky a zatím tajné vzácné dárky (za ně díky především tatínkovi Viky Přemyslu Moravcovi a dalším)... a vyplouváme na prázdniny! Tak "Vzhůru na palubu, dálky volají..."

IMG_7076.JPG  IMG_7189.JPG  IMG_7366.JPG

Český lev (květen)

Máme ve třídě nový koberec – mapu České republiky. Vyznat se v něm, najít a znát hory, řeky, města, kraje – to je výzva tohoto měsíce. Známe i plán Jihlavy, to abychom našli místa, která nám lidé dotázaní v naší anketě na náměstí označili jako nejoblíbenější a nejméně oblíbená. Všude také hledáme státní symboly (znaky, vlajku, hymnu, barvy…), o nichž jsme ve skupinách připravili prezentace. Hledat lvy (přesněji znaky se lvem) a vůbec místa spojená s českou historií jsme se vydali do Prahy. Prožili jsme dva naplněné dny. Koho zajímá technika, vynálezy a doprava, toho zaujalo Národní technické muzeum, přírodovědce zase Noemova archa v Národním muzeu. Dějin všeobecně jsme se mohli dotknout u Letohrádku královny Anny, na Pražském hradě, ve Schwarzenberském paláci, u Národního divadla, Staronové synagogy, Betlémské kaple, u Žižkovy sochy na Vítkově, nebo u památníku Milady Horákové. Na pláži Střeleckého ostrova s vyhlídkou na Karlův most jsme přemýšleli, jak to bylo s Bruncvíkem, jeho mečem a lvem. Důležité bylo společné prožívání všeho – magnetické kuličky, které nepropadnou do kanálu, počítání lvů (973!), jízda v kloubové tramvaji či na jezdících schodech, přespávání ve spacáku, usínání u klavíru, zpívání, výhledy na Prahu… Bylo nám prostě v té Praze blaze.         Ještě nás čeká zvířecí týden. Začneme výpravou za včelami s Rudovou maminkou, pokračujeme vědeckou prezentací svého nejoblíbenějšího živočicha, ve středu si přineseme domácí mazlíčky a v pátek nás maminka Nicol provede kravínem v Uhřínovicích, tatínek sponzoruje cestu a pohoštění. A díky Viki s námi ve třídě nově pobývá také 16 strašilek!

IMG_6745.JPG   IMG_6899.JPG   IMG_6633.JPG

 

Rudolf II. a Golem (duben) – více v galerii

Duben spolu s Rudolfem II. Habsburským nám otevřel oči pro vnímání krásy umění, pro základy věd i pro přírodní zázraky. A tak podle Arcimbolda malujeme Rudolfův portrét z ovoce a zeleniny, s hvězdářem Tycho de Brahe přemýšlíme o vesmíru, s rabínem Löwim vytváříme a oživujeme Golema.  Hebrejská písmena ש ל מ jako oživovací šém jsme hledali na jihlavském židovském hřbitově, na půdě opuštěného domu i v místě bývalé synagogy. Přitom jsme naslouchali několika příběhům o Golemovi a zpívali hebrejsky!            Zázrak jarního rození užasle sledujeme s každým kořínkem a lístkem hrášků, které má každý už tři týdny na lavici, ale také třeba na 14-tidenním selátku, které jsme si mohli pohladit u paní Sklenářová na Sasově. Také společně nakupujeme a sázíme semínka na školní i komunitní zahradě. Díky krásnému takřka letnímu počasí jsme mohli vyrazit s jednadvaceti koloběžkami na dopravní hřiště připomenout si úskalí křižovatek a dopravního značení.          Renesančním uměním nás ještě odborně provede paní Čermáková z Muzea Vysočiny. Praktickou alchymii a horoskopy si pro nás připravuje maminka Rudolfa (toho našeho ze třídy). Díky!

 

   IMG_6304.JPG    IMG_6461.JPG    IMG_6498.JPG

 

 

 Husité (březen) - více v galerii

V březnu v naší třídě zavlály husitské korouhve a z nás se stali husité. Silně jsme prožili zápas Jana Husa o změnu tehdejšího světa, zpívali jsme s ním „Jezu Kriste, štědrý kněže“. Pobouřila nás jeho smrt. Pokoušíme se pochopit i husity. Po prozkoumání souvislostí (např. že Husovi by se asi husité nelíbili a Jihlava nikdy nebyla husitská) a po společných diskuzích zjišťujeme, že většině třídy je bližší pacifismus. Přesto jsme se rozhodli ze slavných husitských bitev čtyři sehrát na „Jihlavském Táboře“ (Popravčím vrchu). Předcházela tomu průzkumná přírodovědná výprava, filmy o bitvách, výroba korouhví, vozů i zbraní. Moc nám pomohla návštěva Husitského muzea v Táboře, průzkum a atmosféra Žižkova města, které jsme procházeli se vztyčenými korouhvemi. A co že se pak odehrálo na okraji Jihlavy? V první bitvě se hrstka husitů (holek) bránila na vrcholku kopce jako Žižka na Vítkově. Když už umdlévala pod náporem křižáků (dvou tatínků s dvěma kluky), vyrazili ze zálohy Pražané (kluci) a útočníky zahnali. Ve druhé rekonstrukci jsme postavili vozovou hradbu mezi rybníky a vlákali křižáky do bahna jako v bitvě u Sudoměře. Pouhým zpěvem chorálu „Ktož sú Boží bojovníci“ jsme zahnali nepřítele u Domažlic. A teprve v takticky náročné bitvě u Lipan jsme se bratrovražedně pobili - naštěstí jenom jako, takže jsme ještě mohli velmi váhavě a nejistě uznat Zikmunda (až když nám slíbil úplně všechno) za českého krále, tak jak se to opravdu stalo na náměstí v Jihlavě v roce 1436. Náš výlet do bouřlivého středověku byl velmi zajímavý a dobrodružný.

 IMG_6194.JPG  IMG_6241.JPG  IMG_6259.JPG

Naše Jihlava (únor) – více v galerii

     V únoru jsme se pokusili prozkoumat naši milou Jihlavu trochu jinak než v minulých letech.         Tentokrát nás inspiroval komiks a film paní Bystrianské o Ježkově. Provázejí nás její ježci Kamil a Marie, k nimž se přidala spousta dalších ježků – ty jsme si sami vyrobili z ponožek a bambulí. Díky Rudově mamince se z nás na chvíli staly švadlenky, které šily, vycpávaly a bambulkovaly ostošest.      V zasněžené Jihlavě jsme pak na pěti významných místech sehráli pět scének z její historie. Jako scénář pro divadla posloužil zmíněný komiks. O mniších a koblihách jsme hráli v kostele sv. Kříže. O zvonu Zuzana před kostelem sv. Jakuba – uvnitř nám pak Bářin bratr Dominik představil varhany, zahrál i zazpíval. Pod sochou G. Mahlera ve stejnojmenném parku jsme poodhalili něco z dětství nadaného skladatele a také prožili sněhovou bitvu. V Horáckém divadle jsme se setkali s Marií Terezií a na závěr si u klavíru zazpívali hymnu. Celou cestu jsme také řešili, zda uvidíme více ježků nebo lvů. Vyhrál ježek – byl spatřen 140x, lvů jsme objevili jen 78.        Příběh jihlavského stříbra nás čekal v Muzeu Vysočiny. Program paní Čermákové nás strhnul, rozumíme už slovům jako archeolog, galenit, žíla, mincovna, brakteát, patronka. Sjeli jsme si po havířské klouzačce, Sam se proměnil v havíře. Další jihlavské záhady jsme řešili s Tomem Wizardem, kterému ve slohu píšeme i dopis.           Stihli jsme i 3 dny lyžovat na Šacberku, péct pro lyžaře, radovat se ze sněhu. Teď se těšíme na skutečnou, živou Evu Bystrianskou, která má navštívit naši třídu. Máme pro ni spoustu otázek!

    IMG_5902.JPG       IMG_6001.JPG       IMG_5851.JPG

 

 

Král Karel (leden) - více v galerii

Pod Karlovou českou královskou korunou jsme se v lednu nechali vtáhnout do naplněného života Karla IV. Rozesmutnilo nás jeho těžké dětství, žasli jsme nad vzdělaností, důvtipem a stavitelskými schopnostmi, odhalili jeho zranění z rytířského souboje… Když jsme se v ulicích Jihlavy ptali: „Byl Karel IV. největší Čech? A proč?“, naprostá většina dotázaných odpověděla „Ano“. I v naší třídě Karel zvítězil. Kde ale jej a jeho dobu zažít zblízka? V Praze! Nabiti dvoutýdenním studiem (nejen v knihovně) jsme do ní vyrazili. Neodradilo nás ani předcházející drama sněhové kalamity – žlutý, metro i tramvaj 22, všechno jelo načas.     Praha je nádherná. Ohromení z chrámu svatého Víta nebralo konce. Zážitkem na Karlově mostě bylo krmení racků: v jednu chvíli jsme jimi byli zahaleni jako bílým oblakem. Překvapení i soucit vyvolali klečící žebráci se psy. U Staroměstské mostecké věže jsme našli a vyfotili Karlův obraz a sochu. Nové síly pak načerpali v Ústřední knihovně a jejím bufetu. Na zvon Domu u Kamenného zvonu, kde se Karel narodil, jsme nedosáhli, tak jsme se dotkli alespoň zdi. A dvě poblíž levitující postavy se staly na dlouho tématem vzrušených rozhovorů. Poslední zastávkou bylo Karolinum. Když se na jeho nádvoří rozeznělo našimi hlasy Gaudeamus igitur, bylo to silné – kdoví, komu z nás budou jednou tuto píseň hrát ve velké aule pod sochou Karla IV.? Zatím je naším úkolem napsat o téhle výpravě novinový článek.    Odehrálo se ovšem ještě mnoho dalšího: třídní volba prezidenta ČR, konstrukce krychlí z hrášků a párátek, vyšívání s Klárou Š., informační odpoledne. Na přírodovědné výpravě jsme se tentokrát vydali na Starou plovárnu – prozkoumali rybník i okolí, rozdělali oheň a opekli marshmallows. Do školy jsme se vrátili opravdu dobrodružnou cestou necestou podél Jihlávky, značně špinaví, ale šťastní.

       IMG_5733.JPG       IMG_5670.JPG       IMG_5781.JPG

 

Když vládli Přemyslovci (prosinec) - více v galerii

Vláda přemyslovských knížat a králů, doba odvážných rytířů, pevných hradů, ale i tvrdého boje o moc. Snažili jsme se do ní pravdivě nahlédnout. Samozřejmě, že nás bavilo vyrábět meče (díky nápadu Rudovy maminky byly bezpečné i při soubojích), dřevěné štíty (vyřezali a připravili je pro nás rodiče Alenky) s malovaným erbem – každý se na něm snažil vyjádřit, co je pro něj osobně důležité. Zvládli jsme také základy šermu, středověkého tance nebo umění poezie při tvorbě básní. Z některých vyprávění, knih a Záhad Toma Wizarda jsme byli i zděšeni: ze všech těch vražd, lstí a vůbec těžkého života ve středověku. Když jsme však v knihovně bádali nad knihami o rytířích a psali podle nich příběh toho svého rytíře, zachtělo se nám stát se čestnými a spravedlivými jako oni. Vrcholným zážitkem pak bylo dobytí Rokštejna – zříceniny z roku 1270 (tedy z „naší“ doby) vzdálené jen 20 minut jízdy vlakem a 2 km chůze! Utkali jsme se tam v mnoha soubojích, prožili rytířský slib a pasování na rytíře, ale i hledání pokladu a luštění záhad tohoto místa. Zcela nás to strhlo. Tehdejší stavební slohy (od románského po gotiku) byly naším tématem ve výtvarce a matematice – umíme narýsovat románský i gotický oblouk!       Pokud jsme se ze středověku vynořili, bylo to proto, abychom navštívili Vrakbar, obchodovali v Bille, relaxovali a cvičili dětskou jógu s maminkou Julie, zahráli divadlo na Stříbrných Terasách (na pozvání Oliverovy maminky), inspirovali se světem knih s Věrou Šimkovou, zkoumali stopy zvěře na Šacberku s paní učitelkou Krásenskou a s Heidou – psím společníkem Julie.       Před námi je ještě lunárkově vánoční týden s vytvářením betléma a slavením Vánoc ve fialovém s nejmenšími sourozenci žáků naší třídy. Moc se těšíme. V očekávání příchodu vánoc nečekaně přišla do naší třídy nová spolužačka Bára. Vítáme ji mezi sebou a přejeme, aby jí s námi bylo dobře!

  IMG_5355.JPG    IMG_5368.JPG    IMG_5404.JPG

 

Staré české pověsti a dějiny (listopad) - více v galerii

Do historicky mlhavých dob zrodu Čech jsme se přenesli pomocí divadla. Každý ze třídy dostal roli v jedné ze čtyř pověstí: O praotci Čechovi, O Bivojovi, O Libuši, O dívčí válce. Hráli jsme, kde se dalo - ve třídě, kuchyňce, keramice, jídelně i v tělocvičně, a to pro sebe a pro třeťáky. Byli jsme si navzájem spoluherci, režiséry i kritiky, pomáhali si s kostýmy i rekvizitami. Kromě vciťování do postav jsme také psali diktát o Přemyslovi, pokusili se o charakteristiku Libuše, popisovali sílu Bivoje. Všechno dění vyvrcholilo v divadle Na Kopečku, kde jsme si zahráli na prknech, která znamenají svět. V hledišti vše bedlivě sledovala herečka a vedoucí divadla Dana Holíková, spolu s ní paní učitelka Krásenská a několik rodičů. Vyslechli jsme mnoho odborných rad a komentářů, které nám pomohly leccos si uvědomit a zlepšit. Děkujeme! Povzbudilo nás i ocenění - diváky jsme překvapili i potěšili svým nadáním.      V divadle, tentokrát loutkovém, jsme zůstali i při vyprávění o Cyrilovi a Metodějovi. Zaujalo nás jejich písmo, které jsme napodobovali ve výtvarce.       Ale nejsme ponořeni jen v dějinách, v tomto měsíci jsme uskutečnili i přírodovědnou výpravu za skokanem ostronosým, mravenci a dutohlávkou, naši rodiče prožili třídní schůzky se společným rozhovorem, absolvovali jsme poslední lekci plavání a řádění po závodech.

 IMG_5276.JPG   IMG_5188.JPG   IMG_5242.JPG

 

 

Lovci mamutů (říjen) - více v galerii

Ocitli jsme se v pravěku, v době ledové. Žijeme v jeskyni (třídě), kterou zdobí pravěké kresby, velký mamut, pravěké nástroje, hliněné i ze slaného těsta vyrobené sošky mamutů (za vedení Rudovy maminky). Nás zdobí kůže s korálky (to zase díky mamince Alenky). Ozývá se tu bubnování i zpěv o ohni.

Úchvatný zážitek nás čekal na Pálavě – v Archeoparku Pavlov jsme viděli tisíce let staré vykopávky, Věstonickou venuši i hroby. Dali jsme si do těla výstupem na Dívčí hrady a hřeben Pavlovských vrchů, ale ty rozhledy stály za to – vždyť tady někde kdysi běhala stáda mamutů. Nás byla také velká tlupa, připojili se k nám i někteří rodiče a sourozenci a bylo nám veselo (na dopravu nám přispěla Klára Šlajsová-děkujeme).

„Pravěkou“ přírodu jsme však objevili i tady u nás, ve Starých Horách. Na výpravě jsme četli kapitoly z knihy E.Štorcha Lovci mamutů (čteme ji kriticky, mnohé už archeologové vidí jinak) a podobně jako v nich jsme utíkali před vlky, překonávali strach z jeskynního  medvěda a hlavně: učili se rozdělávat oheň! Křemeny ani vrtěním dřívek to nešlo, přesto jsme si upekli mamutí chobot.

Čím dál víc zjišťujeme, jak se máme, že v pravěku nežijeme doopravdy. Tak třeba můžeme číst knihy – spousta jich bude na Knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě (volňásky nám opatřil tatínek Viki), kam si z dob kamenných odskočíme.

 

      IMG_4906.JPG        IMG_4965.JPG         IMG_5075.JPG

 

 

Zeměpis České republiky (září) - více v galerii

Znám svoji zem? Tato otázka nás provázela měsícem září. Učili jsme se číst mapy, porozumět měřítku, barvám i značkám. Vytvořili jsme plánky, jak se dostat od školy k soutoku Jihlavy a Jihlávky, barevně ztvárnili Českou republiku a díky nápadu Rudovy maminky vytvořili kašírováním fantastickou krajinu. Na mapě i ve skutečnosti jsme projeli cestu od školy do Luk (na kolech v doprovodu několika rodičů) a s plánkem Jihlavy prozkoumali trasy jihlavské MHD. Provázela nás hymna i Smetanova Vltava. Kraj naší země chceme poznávat dál.

    IMG_4877.JPG      IMG_4879.JPG      IMG_4892.JPG

 Loď čtvrté třídy - více ve fotogalerii

Symbolem naší třídy letos bude loď. Na společné cestě míříme do nových vod a každý den chceme být o kousek dál: něco nového se naučit, objevit, poznat. Jsme každý jiný, jedinečný, ale na jedné palubě. Společně si chceme pomáhat, respektovat se, dobře spolu vycházet. "Táhnout za jeden provaz", to je první z pravidel na naší lodi.
Aby se nám dobře plulo, hodně jsme o pravidlech diskutovali, přemýšleli a nakonec je pomocí kolíčků odhlasovali.
Také jsme si vybrali, kdo bude jakým plavčíkem. Každý má svůj úkol. Zvolili jsme i kapitány na první měsíc plavby.
Vyrobené lodičky a čluny jsme vyzkoušeli na soutoku Jihlavy a Jihlávky. A s písničkou " Plují lodě dodaleka", vypluváme.
Doufáme v příznivý vítr i podporu rodin a přátel plavčíků na lodi.

    IMG_4770.JPG      IMG_4776.JPG      IMG_4789.JPG

 

Milí rodiče a prarodiče, děkuji za krásné dárky. Bylo mi s vašimi dětmi i Vámi moc dobře. Hezké prázdniny. Jana Krásenská  

akce 3. třídy 2016-17