Konečně nastalo to, na co jsme se těšili. Nejenom já, ale i někteří z naší třídy. Zájezd do Anglie. Přípravy na cestu, nezapomenout pas, svačinu, řízek. Jo a pití. A hlavně kabel na mobil na nabíjení. Být týden bez mobilu, to by se nedalo. Vyjíždíme pozdě, už se smráká. Jsme všichni? Haló, kolik vás vlastně má jet? A co moje děti, jsou tady? Tím myslím mojí 8.A.
Tak, hurá, prvně do Belgie. Benátky severu, nádhera, krásné město, procházka, rozchod, pak pochoďák. A tímhle tempem budou pokračovat všechny dny. Večer ubytování ve Francii, procházka k moři. Neodolala jsem a aspoň nohy jsem si v té ledové vodě vymáchala.
Další den šup trajektem do Velké Británie. Neskutečný zážitek. A pak začala samotná Anglie. Mnoho navštívených míst, památek, o kterých jsem se učila na základce i na gymplu a nikdy jsem je ve skutečnosti neviděla. Bájná místa, která sahají do nejhlubší části naší historie; Stonehange. Pravěcí lidé, kteří byli skoro slyšet, jak zpívají okolo ohně.
A dále hluboká historie Anglie, i ta dávná, dokonce i současná královská rodina. U Buckinghamského paláce jsme viděli jet královský kočár. Bohužel tam nebyl ani král, ani princ. A to byl konec. Poslední den, Londýn, 28 stupňů, sluníčko, bezvětří. Co víc si přát? Sbohem a šáteček a snad zase příště znova hurá zpět.