Skok do prázdnin – besídka na závěr školního roku ZŠ Havlíčkova
Jak to všechno začalo? Máme na škole kroužky, hodně kroužků. A děti rády vystupují. S kolegyní nám přišel na mysl nápad, že po úspěšné vánoční besídce uděláme i předprázdninovou. Takže „muzikálový“ kroužek, kroužky fléten, někdo se přidá a program byl jasný.
Moje děti z „muzikálu“ byly nadšené, zkoušíme na chodbě, je jich moc, tak ať se nepomlátí. Každé pondělí odpoledne. Zas a znova. Přímo před ředitelnou. Myslím, že panu řediteli bude píseň Okoř znít v uších už napořád.
Ale v hlavě se mi rodil ještě jeden nápad. Rebelové! Potřebovala jsem starší holky, a to šesťačky. Z hodin hudební výchovy vím, že zpívat umí, rády tančí a jsou kreativní. A tak nám začaly 3 měsíce vstávání a trénování. Bylo jich 16, takže pěkně rozezpívat v 7 ráno chodbu. Před zástupcovnou a sborovnou, zas a znova: „Pátá! Pátá!“
A co teprve pískání… Začátečníci museli trénovat neustále, pro některé první vystoupení, velká tréma, ale stejně byli úžasní. Každé pondělí, pořád dokola. Naučit se noty, pomlky, vůbec počítat a hrát do rytmu. No klobouk dolů.
A další flétny, těch je tolik, že trénují na dvě skupiny. Máme hodně šikovných a muzikálních dětí. A rodiče na ně mohou být právem pyšní. Už hrají několikátým rokem, jsou zkušení, nadšení, hudba je pro ně lék na každou překážku.
Dále se nám předváděly děti, které se učily akrobatit v programu Cirkus do škol pořádaným Sokolem Jihlava. No chvilkami se mi i srdce zastavilo, jedním slovem neskutečná krása.
A konec. Společná píseň a hotovo. Všechno jednou končí. I školní rok se nám pomalu krátí, dnes, když to píšu, je už jenom 20 školních dní…
Ale hlavu vzhůru! Od září zas nanovo, už teď přemýšlím nad vystoupením na Vánoce. ( J. Dvořáková)